Vracím se z práce za tmy, v zimě žádný div, a jediné, co vidím z okna, je bazilika na Vyšehradě a rozsvícená okna kanceláří ve věžácích na Pankráci. Jak se večer mění v noc, světel postupně ubývá, až nakonec zůstane jen pár oken. Za mrazivých nocí se světla lehce mihotají, podobně jako hvězdy na nebi. A přestože to má něco do sebe, kam se to všechno hrabe na nádheru, kterou dokáže vykouzlit slunce, když se snaží prokousat mrazivým ránem.
