PF 2012

Podvinek/Pattern: Iva Vanžurová

Nejdelší noc

Vánoční hvězda

Pattern: Dodici by Mu

Výstava Stromy

V Městské knihovně v Nejdku je do konce ledna 2012 k vidění výstava Stromy.

Výstava Košíčky krajkové

Do 30.12.2011 můžete v Krajské knihovně v Karlových Varech shlédnout výstavu Košíčky krajkové.

Volání jara

Proměny roku v nitích a barvách

Hibiscus

Pattern: Kerrie Slade; Bead & Button, April 2009

Jiří Vančura - Autorský šperk

Rachel a Judita

Krocan na whisky

Celé Spojené státy dnes slaví Den díkůvzdání. Pro vás, kdož netušíte, co je to vlastně za svátek, jen krátké vysvětlení. Je to připomínka první úrody, o kterou se podělili první američtí osadníci s původními obyvateli, tedy Indiány.  I když, spíš to bylo naopak, Indiáni se podělili s osadníky, když viděli jejich bídnou úrodu. Tradiční rodinné večeře se nemohou obejít bez krocana a protože krocaní pečínka není v našich krajích na talíři vidět často, mám tu jeden osvědčený recept.

Krocan na whisky

Koupíme pětikilového krocana (pro šest osob) a láhev dobré whisky. Dále budeme potřebovat sůl, pepř, olivový olej a špek.
Krocana poklademe špekem, zavážeme, osolíme, opepříme a potřeme olivovým olejem. Předehřejeme troubu na 200°C. Nalejeme si sklenku whisky a připijeme na úspěch díla.
Poté uložíme krocana na pekáč, podlijeme vodou a vložíme do trouby. Nalejeme si dva bleskové panáky whisky a připijeme opět na úspěch díla.
Po dvaceti minutách nastavíme termostat na 250°C, ať trouba pořádně bručí. Dame si dalšího panáka a nebo radši dva.
Po půl hodině ptáka otočíme a nadále bedlivě hlídáme. Občas se chopíme flašky ffiskie a pořádně si loknem.
Po další bůlhodince se uopatrně vydáme k lince a krocanou prodočíme. Přidom dáuáme bacha, abyzmese neupálili uo ty zatrracený dvéře vod trouby.
Si dalších pěét nebo zedm fixki vevnitř sklenice si a pak a tak.
Kruvacana pečem další dři hodinkýý (pravi!delně podlíváme a uotáčíme) a každých deset minud dem čúrat.
Je-li to aáspoň drožku možný, dolezem ke sforákua úytáhnem troubu z grozana.
Dofřejem si ježdě jedoóo loka a znoúua se pokuzíme tu mrchu dostad uen.
Zúédnem tóo prokladýo ffóógla z éé zeměéa prrrrrrrrdnemho na boddnos.
Dáúuúáme uéélkýho majzla na uk! louznutí na zamaštťěnýým liinoúlluélu.
Néllsze-li tomu zabránid, szskuszszsimesze zsznoúúa póószszsdááuitna nohýýý... áááaúú... uonojetostejnějedno!
Trošku se prospíme a příští den sníme krocana studenýho s majonézou a s aspirínem :)

Krušnohorská paličkovaná krajka

Galerie Zelená sedma v Nejdku zve na výstavu Krušnohorská paličkovaná krajka, kterou pořádají Nejdecké krajkářky - členky o.s. Krušnohorská krajka. Vernisáž k výstavě proběhne ve středu 16.11. 2011 v 17 hodin v Galerii Zelená sedma. Výstava potrvá do konce roku 2011.

9. valašský krajkářský a řemeslný trh

Uno, due... double

Pattern: Peetje

Výstava Krajka na zámku

V Historických saloncích zámku Slavkov je od 11.11. do 11.12.2011 možno shlédnout výstavu paličkované krajky Lenky Malátové a jejích žákyň.

Výstava Křídla motýlí

V Krajské knihovně Karlovy Vary, studijní oddělení Lidická, můžete do 30.12.2011 navštívit výstavu paličkovaných obrázků Jaroslavy Kovářové.

Bleděmodré dejá vu

Podzimní krajkářské trhy 2011

Trnava

Každý pátek není svátek, ale tentokrát byl, dokonce státní a s ním i den volna. Protože přítel dostal k nedávným narozeninám od dětí poukaz pro dva do jednoho nejmenovaného trnavského hotelu, bylo jasné, že pojedeme na výlet. Naše dopravní tepna D1 sice trpěla pod náporem dušičkových výletníků, přesto cesta celkem pěkně ubíhala. Na Pávově jsme se stavili na gulášek, od kterého jsme si slibovali víc, a pak už směr Slovensko. Bratislavou jsem v minulosti musela několikrát projíždět, ale asi pokaždé za tmy, protože jsem měla pocit, že to všechno vidím prvně - vysílač Kamzík, most SNP i Bratislavský hrad. Všechno se to vznášelo v dálce za oponou inverzní oblačnosti, která nás provázela celou cestu.

Trnava je starobylé univerzitní město a přímo u univerzity se nacházel i náš hotel - nový, moderní a elegantní. Drobnou vadou na kráse je maličké parkoviště, což fakticky znamená, že přijedete-li pozdě, musíte auto nechat na městském parkovišti za poplatek. A my jsme pochopitelně přijeli pozdě :)

Pozdě v našem případě znamenalo akorát včas na večeři. V místní restauraci se podával záhadný předkrm, česnekový krém, pošírovaný pstruh s opečeným bramborem a jako dezert žemlovka. Předkrm nejvíc připomínal bruschettu, ale zeleninová směs nebyla jen z rajčat. Krémovou česnečku jsme oba jedli prvně - docela dobrá, a na pstruhovi není co zkazit. Pokud se navíc servíruje vykoštěný, je naděje, že si nikdo nezapíchne kost ani do krku ani jinam. Žemlovka mi udělala radost, vždycky jsem ji měla ráda, ale za jídlo vhodné k obědu jsem ji nikdy nepovažovala, takže jako dezert vynikající. A celé jsme to zapili výborným růžovým Cabernet Sauvignonem.

Pokud si myslíte, že jsme po večeři vyrazili na procházku městem, pletete se. Jako správní maniaci jsme na pokoji pustili televizi a z té na nás vyskočil nějaký sportovec, který byl mnohem zajímavější než noční město. A na druhý den jsem musela uznat, že Trnava je ve dne přeci jen zajímavější. Moji představu o procházce městem a případném výletě někam do okolí, třeba do Nitry, poněkud narušil fakt, že Petra Kvitová hrála Turnaj mistryň. I když nepadlo jediné slovo, že by bylo nezbytné jí usilovně fandit, bylo jasné, že veškeré procházení skončí v okamžiku, kdy začne přenos z Istanbulu :)

Jako ve většině měst, tak i v Trnavě je historické centrum obklopeno novými sídlišti. Z jedné strany je rázně odděluje čtyřproudová silnice, směr Jaslovské Bohunice, která vede těsně vedle hradeb, na jejichž jednom konci je fotbalový stadion, jehož přísně vyhlížející osvětlovací stožáry se tyčí nad rušnou křižovatkou. Že byla Trnava v minulosti významné město je dodnes patrné - bazilika, katedrála, několik kostelů a barokní budova arcidicéze, městské divadlo, renesanční městská věž, synagoga a nepochybně další zajímavé budovy, které jsme určitě minuli. I spousta domků je krásně opravená a mnohé přebudované na penziony (těch je tu opravdu hodně), přesto je tu stále spousta dalších, které by si rekonstrukci zasloužily, ale už se jí evidentně nedočkají. I když, kdo ví, do Bratislavy je to jen 50 kilometrů po dálnici.

Semifinálové vítězství Petry Kvitové jsme šli oslavit na večeři, tentokrát se podávala pěna z třené nivy jako předkrm, zeleninový vývar, kuřecí plátek s žampionovou omáčkou a bramborovými kroketami a rybízová bublanina. Předkrm splnil svoji úlohu nejen jako jídlo, ale i jako zábava. Maličký bobek pěny úhledně naaranžovaný na okraji talířku dělal dojem, že se sem dostal omylem. Navíc plátek bagety vedle něj vypadal jako Guliver mezi Liliputány. Oba jsme na to udiveně zírali a dalo nám dost práce, abychom se nezačali smát nahlas. Tipuju, že i jako součást degustačního menu by ta porce byla větší :) Polívčička byla jako od maminky, tak jen ty žampiony v omáčce kazily dojem, neboť někteří z nás houby nepapají :) Naštěstí žampion není nijak aromatický a na chuť omáčky neměl naprosto žádný vliv. A pro velký úspěch opět Cabernet Sauvignon rosé. 

Než jsme vyrazili na zpáteční cestu, museli jsme pochopitelně nakoupit dárečky. V neděli v poledne v hypersuper se nabízí jediná věc - něco mlsného. A když jsme v Trnavě, tak by to mělo být jedině Figaro :) Tajně jsem doufala, že budou mít i něco jiného než to, co známe z Čech, ale to jsem se tedy pěkně spletla. Objevili jsme jednu jedinou bonboniéru, kterou jsme neznali, a záhy vyšlo najevo, že nebyla z Figara. Snad udělá radost.

PS: Kvitová turnaj vyhrála, ale to už jistě dávno víte :)

Sardonyx

A na bílou kůži ...

Ranní mrazík

Dny, kdy jsem do Pardubic přijížděla za světla, jsou pro letošek pryč, stejně jako babí léto. Když jsem míjela sousedovo auto a viděla, že má přikryté přední sklo, aby si ušetřil ranní škábání námrazy, říkala jsem si, že to snad trochu přehání... Jenže měsíc, který po středečním úplňku už viditelně ubýval, zářil do daleka a vlastně nevěstil nic dobrého. A tak jsme ráno všichni udiveně zírali na teploměr ukazující rovných 5 po nulou. No to snad ne... Na nedalekém poli se válela mlha, všechno bylo pořádně ojíněné a ve vzduchu byla cítit zima. Většina fuchsií, poslední zapomentá rajčata i papriky ve skleníku vzaly za své. Naopak hledíky, jahodníky a všechno, čemu říkám tráva, statečně odolaly.

Tyrkysová lampovka

Viva Italia & Red Alert