Ej, od Buchlova...

Povzbuzeni vítězstvím hradu Buchlov v anketě o nejoblíbenější památku, vyrazili jsme začátkem prázdnin na výlet Moravu. Buchlov se tyčí na kopci uprostřed Chřibských lesů na dohled Uherského Hradiště a ještě dnes je zřejmé, že byl ve středověku vystavěn jako obranná pevnost. I přesto, že se jej někteří majitelé snažili zmodernizovat, na impozantnosti mu to nijak neubralo.

Při prohlídce jsme si uvědomili, že i když renesance přinesla do našich končin mnoho nového, velká okna to rozhodně nebyla. Většina komnat vypadala ponuře, asi jako když se v pohádce zámek na znamení smutku oděl černým flórem. Ke strachu nebyl žádný důvod - výklad byl zajímavý, interiéry též, ale stačilo, aby se sluníčko schovalo za mraky a rázem bylo skličující šero. A což teprve, když průvodkyně v komnatě, kde byla vystavena opravdická egyptská mumie (připouštím, to bylo trochu skličující), začala vyprávět jednu z místních pověstí o Černé paní. Ta každou noc vylétá z temného výklenku, aby zkontrolovala hrad. Když se vrátí zpět, stoupá ke stropu, kde se promění v mlhu, aby pak pomalu klesala k zemi... Zraky všech přítomných byly upřené na strop v očekávání, co se z té mlhy vyklube... V tu chvíli zaduněl na podlaze obrovský svazek klíčů. Všichni do jednoho jsme zalapali po dechu, někteří vypadali, že je právě stihla srdeční zástava a z výrazu jiných nebylo zřejmé, jestli už mají plné gatě nebo se toho zatím jen obávají.

Pocuchané nervy jsme si pak uklidňovali na hradní věži, ze které byl opravdu nádherný výhled široko daleko - na Buchlovice v podhradí, k Velehradu, k Uherskému Hradišti i směrem k Napajedlům a Kroměříži, stejně jako po Chřibech.